Velmi často se v našem prostředí setkáváme s křížem. Je to zvláštní znamení. Je jich kolem nás tolik, že už je ani moc nevnímáme. Je to popravčí nástroj – šibenice starověku. Ani křesťané jej neměli jako svůj znak od počátku. Jejich znamením byla původně ryba. V řečtině ichtis. Písmena, která v kryptogramu a v českém překladu znamenala : Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel. I dnes tento starý znak prochází svou renesancí. Když se křesťané o pár století později odvážili dát si do svého erbu kříž, nebyl pro ně znamením pesimismu, smutku a smrti. Vždyť Ježíš přinesl radostnou zvěst, podloženou jeho vzkříšením. Kříž se stal znamením lásky, která musí být duší křesťanství. I Kristus, který s lidstvem solidárně vstupuje do utrpení a smrti, aby nám řekl, že je z těchto skutečností východisko, komentuje svůj kříž slovy: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život." Kříž může být i znamením odporu. V minulém režimu jej nosil viditelně kdekdo, aniž by věřil v Boha. Kříž je módní i dnes, např. u populárních osobností. Každý ale asi ví, proč ho nosí a má v tom svobodu. Když pomineme hřbitovy, kde se to kříži hemží, setkáváme se i v každé dnešní obci s několika kříži na různých místech, která jsou vždy nějakou připomínkou. Někde stojí takový kříž uprostřed polí, protože tam třeba kdysi spadl sedlák z fůry a zabil se. V moderní době křížky s podobným připomenutím tragédie lemují naše silnice. Jindy nám kříž třeba u polní cesty připomíná, že tam byla křižovatka cest a naši zbožní předkové vycházeli na cesty se znamením a ve znamení kříže. Ve středověku byly v kurzu tzv. smírčí kříže, vytesané do kamene na znamení pokání za spáchané zlo. Ať už byl motiv postavení kříže jakýkoliv, zasluhuje naši úctu k historii i k našim předkům, neboť i my pokračujeme v jejich životech. Kromě toho jsou tyto kříže zaznamenány ve vojenských a často i turistických mapách a jsou proto chráněny nejen jako památky, ale i z těchto důvodů. Zasluhují tedy od každé generace ochranu a obnovu po mnoha stránkách. Měly by být chápány jakou součást historického, hmotného i duchovního bohatství každé obce.
František Trtílek


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1. Kříž u kostela

Litinový kříž s kamenným podstavcem z pískovce. Bez datace.
Špatně čitelný nápis: "Chvála Kristu". Kříž je zaznačen v indikční skice z roku 1827.
Kříž byl poškozen ve středu, 25.6.2008 a opraven 4.7.2008.


dobová fotografie | současnost | poškození

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2. Kříž u kaple sv. Barbory

Původně dřevěný kříž s plechovou malovanou podobiznou Krista byl nahrazen roku 1902 kamenným z pískovce. Zhotovil ho Jan Petr z Kyjova. Na přední straně je na bílé mramorové desce nápis : "KRISTUS ŽIJE KRISTUS VÍTĚZÍ KRISTUS AŤ V NAŠICH SRDCÍCH PANUJE." Na levé spodní straně soklu je signum: "JAN PETR v Kyjově." Na zadní straně je v pískovci nápis: "KE CTI BOŽÍ ZŘÍDILI TENTO KŘÍŽ MANŽELÉ MARTIN A VIKTORIA PILÁTOVY V Kloboucích čís. 30 ROKU 1902." Původní podoba Krista byla kamenná.
Kříž byl poničen a pobořen roku 1961. Kamenná podoba Krista byla nahrazena porcelánovou. I ta je cílem vandalských výlevů, naposledy roku 2008, kdy byl poničen také starý hřbitov u kostela. Kříž je zaznačen v indikční skice z roku 1827.


dobová fotografie | současnost s poničeným Kristem | kresba

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3. Příhonský kříž

Původně dřevěný kříž s plechovou malovanou podobiznou Krista, který je zaznačen v indikční skice z roku 1827, byl nahrazen roku 1923 kamenným z pískovce. Na přední straně v bílé mramorové desce je nápis: "Od moru, hladu a války, vysvoboď nás Pane!" Na zadní straně v pískovci je nápis: "Věnován památce padlých vojínů ve světové válce 1914 – 1918 Katolickými farníky Klobouckými L.P. 1923." V dubnu roku 1945, po osvobozovacích bojích, byl v blízkosti kříže pohřben německý voják. Roku 2008 byl kříž odborně opraven a ošetřen.


dobová fotografie | současnost přední část | současnost zadní část

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4. Morkůvský kříž (Z) - Zaniklý

Dřevěný kříž s plechovou malovanou podobiznou Krista stál na levém návrší nad průsmykem s cestou do Morkůvek. Je zaznačen na indikační skice z roku 1827. Bývalo zde pohřebiště. 18.4. 1920 byly po sesuvu břehu, vzniklého průkopem silnice Klobouky – Morkůvky, stavěné r. 1906 objeveny slovanské hroby. Mimo jiné také dvojhrob muže a ženy. Výbava tohoto hrobu je vystavena v městském muzeu v Kloboukách. Roku 1998 byl kříž odstraněn a nový byl vztyčen na protějším vršku, snad kvůli lepší viditelnosti. Odstraněním kříže byla porušena historická identita daného místa.

Výše uvedené kříže tvořily trasu při procesí v den sv. Marka a v první křížový den. (viz mapa)


dobová fotografie

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5. Kříž u fary

Kamenný pískovcový kříž byl postaven roku 1905. Podoba Krista je železná. Vpředu na bílé mramorové desce je nápis:“ KRISTUS ŽIJE KRISTUS VÍTĚZÍ KRISTUS AŤ V NAŠICH SRDCÍCH PANUJE! Na zadní straně je v pískovci nápis: "KE CTI BOŽÍ ZŘÍDILI TENTO KŘÍŽ manželé MARTIN a VIKTORIA PILÁTOVI. V Kloboucích čís. 30. L.P. 1905.""


dobová fotografie | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6. Kříž na pravém návrší nad morkůvským průsmykem

Dřevěný, dubový kříž, nezdobený bez nápisu. Byl postaven roku 1998. U paty kříže je v betonovém základu vryt rok 1998.


současnost | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7. Charvátův kříž (Z)

Zatím se mi nepodařilo zjistit bližší informace o tomto kříži.


dobová fotografie

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Charvátův kříž I.

Kamenný mramorový kříž s žulovou deskou s reliéfem Panny Marie v jejíž spodní části je nápis: "Pod ochranu Tvou se utíkáme." Střed kříže je jako oddělen květinovým dekorem. Ve spodní části je nápis: "Všichni kteří jdete cestou touto poklekněte a považte, zdaliž jest bolest Vaše jako bolest má. Věnovali Martin a Barbora CHARVÁTOVI Obnoveno po válečných událostech L.P. 1947" Dříve tu stával kamenný kříž, jedno ze zastavení v křížové dny.

Více Jakub Vrbas, Pohledy do minulosti Klobouk str. 34.


dobová fotografie | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9. Forejtníkův kříž

Kamenný bílý mramorový kříž postaven na památku padlého vojína v 1. světové válce. Bez datace. Nese nápis: "Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Tento kříž věnován ke cti a chvále Boží. Na památku Františka Forejtníka, který čestně padl dne 5. června 1916 na ruském bojišti u Buda Griada."" Roku 2008 byl kříž opraven.


dobová fotografie | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Kříž na hřbitově

Litinový kříž s kamenným podstavcem z pískovce byl postaven roku 1921. Ve spodní části litinového kříže klečí anděl, v horní části nad podobiznou Krista je tabulka s nápisem I N R I . Na pískovcovém podstavci je nápis: "Neděs Tě hrobu pustota, jíž nevěra se bojí. Hrob jest změnou života, druhou kolébkou Tvojí." U kříže se konávali pobožnosti v den vzpomínky na všechny věrné zemřelé 2. listopadu, "na dušičky".


současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11. Zelinkův kříž

Kamenný pískovcový kříž s mramorovými deskami byl pořízen roku 1944. Podoba Krista je z pískovce. Ve střední části je deska z leštěné žuly s reliéfem Panny Marie a nápisem: "SVATÁ PANNO MARIA ORODUJ ZA NÁS! + V TOMTO ZNAMENÍ ZVÍTĚZÍŠ." Ve spodní části je druhá deska s nápisem: "KU CTI SPASITELE SVĚTA A NA PAMÁTKU FRANTIŠKA ZELINKY. VĚNUJE RODINA ZELINKOVA L.P. 1944.""


dobová fotografie | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12. Kříž "U břakyně"

Starý dřevěný kříž byl rozbit roku 1949 bleskem. Výměnou za dub z farského lesa byl získán vyschlý mohutný dubový kmen do kterého vyřezal řezbář Heřman Kotrba z Brna basreliéf, korpus a pod ním dolorosu. Kříž byl oplechován, napuštěn fermeží a zasazen pomocí železných tyčí nad zemí, aby neuhníval. Kříž byl opatřen bleskosvodem. Nápis vpředu: "OD MORU, HLADU A VÁLKY VYSVOBOĎ NÁS PANE" Nápis vzadu na příčném břevně: "NA PAMÁTKU MILOSTIVÉHO LÉTA 1950". Náklady činily 7000 Kč. Kříž byl posvěcen v neděli 27. srpna 1950 děkanem Inocencem Haňkou, slavnostním kazatelem byl Václav Kostelenec, farář z Borkovan. V padesátých letech se prováděla úprava silnice Brno – Hodonín . Původně cesta vedla před křížem, po úpravě je cesta za křížem. Kříž je zaznačen na prvním vojenském mapování, tzv. Josefovo, z roku 1764 – 1768 a 1780 - 1783. Kříž byl jednou ze zastávek při procesí v křížové dny.

Více Jakub Vrbas, Pohledy do minulosti Klobouk str. 33 – 35.


dobová fotografie | současnost | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13. Charvátův kříž v polích za st. silnicí

Prostý dřevěný kříž byl postaven, v souvislosti s rodinnou tragédií, roku 2004.


současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14. Boží muka u státní silnice (rejstříkové číslo 1307)

Boží muka čtyřstranná se čtyřmi zaklenutými výklenky a křidlicovou stříškou. Do roku 1998 byla zakončena jednoduchým křížem . Po opravě byla zakončena tzv. cyrilometodějským křížem. Je zakreslena v indikační skice z roku 1827. Stála původně nad Kloboukami u křižovatky polních cest se státní silnicí. Později byla přesunuta na druhou stranu silnice. V roku 1975 se posunula znovu o pár metrů, protože by se nacházela v místě rozšířené vozovky. Pochází pravděpodobně z přelomu 18. a 19. stol. Typologicky se jedná o pozdně barokní zděná čtyřboká Boží muka. Při výstavbě silnice na Brno musela být zbořena Boží muka a postavena vedle silnice. Pod stavbou byla nalezena ženská kostra s bronzovými šperky. Ze zápisu však není zřejmé, zda šlo o boží muka na odbočce do Bohumilic (cesta ke koupališti) nebo do Martinic (polní cesta od Boží muky u Borkovan). Boží muka u státní silnice byla jednou ze zastávek při procesí v křížových dnech.

Více Jakub Vrbas, Pohledy do minulosti Klobouk str. 34.


dobová fotografie | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15. Boží muka u Borkovan

Boží muka čtyřboká se čtyřmi obdélníkovými výklenky, římskou a křidlicovou stříškou zakončenou dvojitým tzv. cyrilometodějským křížem.Ve výklencích jsou jednoramenné železné kříže.


dobová fotografie | současnost | současnost detail

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16. Boží muka u Martinic

Boží muka čtyřboká se čtyřmi obdélníkovými výklenky, římsou a křidlicovou stříškou zakončenou jednoramenným křížem. Ve dvou výklencích jsou od roku 2008 umístěny obrázky. Je zaznačena na 2. vojenském mapování, tzv. Františkovo, z let 1836 – 1852.


dobová fotografie | současnost | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17. Socha sv. Jana Nepomuckého před zámkem (rejstříkové číslo 1306)

Pozdně barokní socha pochází asi z poloviny 18. století. Původně stála v zámecké zahradě. Svědčí o tom mimo jiné panoramatická fotografie z let 1883 - 1890. Socha stála v kapli v místech dnešního "pódia pro hudebníky" před hostincem u sokolovny. Později byla přesunuta do parčíku na náměstí. Roku 1906 byla socha opravena a přesunuta do výklenku (kapličky), kterou nechal zhotovit majitel velkostatku pan Josef Dufek. Stalo se tak 29. března 1906, což dokládá listina o této události sepsaná. Později byla kaplička zrušena. (1933?) Kvůli přeložce silnice byl parčík zrušen a socha byla roku 1949 přenesena před zámek. V letech 1981 – 1982 se uvažovalo o jejím přesunutí před budovu fary, protože se tehdejším představitelům města nezdála být důstojným protějškem památníku osvobození. Socha však zůstala na svém místě. Sochu tvoří slepencový polygonální sokl vyrůstající z čtvercové základny a vápencová postava světce. Sokl se ve spodní části rozšiřuje v mohutnou prstencovou římsu a vrcholí profilovanou římsou. Dřík soklu je členěn rytými rámy s ujmutými rohy. Socha v životní velikosti stojí na nízkém plintu s konklávními rohy. Postava v kontrapostu je esovitě prohnutá s vytlačeným pravým kolenem, ruce pokrčeny a konečky prstů spočívají na hrudi a na břiše. Světec drží v pravé ruce palmetu. Hlava s vousatým obličejem vlasy vlnícími se z pod biretu je mírně zakloněna a natočena k pravému rameni, lemována je svatozáří s pěti hvězdičkami. Výraz tváře vypovídá o extázi. Drapérie kanovnického roucha z kleriky, rochety a krátkého kožešinového pláště s kapucí splývá a kopíruje tělo. Socha byla původně polychromována. Socha má rozměry: výška 365 cm, šířka 115 cm, hloubka 115 cm. Socha byla roku 1933, na doporučení Pam. úřadu v Brně, restaurována sochařem E. Křivánkem z Brna - Husovic. Další oprava byla v souvislosti s přemístěním k zámku 1949. Poslední opravu provedl F. Pavůček s J. Krososkou roku 1994. Při demontáži byla vyzvednuta ze soklu pozinkovaná schránka . Ta byla i s obsahem prozkoumána a konzervována v SokA Mikulov. Schránka byla uložena zpět a byly přidány dokumenty ze současnosti. V současné době si někdo od sv. Jana "půjčil" palmetu. V oktávu svátku sv. Jana Nepomuckého se chodívalo denně k večeru procesím. Za asistence obou kněží šli věřící za zpěvu a hudby svatojánské písně od kostela západní brankou do přední zámecké zahrady k soše sv. Jana, kde se pomodlili svatojánskou litanii a modlitby. Na to se vraceli východní brankou za pokračování písně na požehnání zpět do kostela. Po požehnání následovala druhá svatojánská píseň a po "Anděl Páně" rozchod. V procesí se k sv. Janu chodívalo také v den Božího Těla.

Více Jakub Vrbas, Pohledy do minulosti Klobouk str. 33 – 35.


dobová fotografie 1950 | dobová fotografie 1998 | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18. Socha sv. Václava pod farou u schodů ke kostelu

Pískovcová socha hlavního patrona České země byla pořízena roku 1929. Na přední straně podstavce je na bílé mramorové desce nápis: „Svatý Václave vévodo české země nedej zahynout nám ni budoucím. 929 – 1929.“ Na zadní straně je na pískovci nápis: „Věnováno na oslavu tisíciletého výročí smrti Sv. Václava.“ Sochu posvětil v neděli 15. září 1929, biskup brněnský, dr. Josef Kupka. V publikaci Klobouky u Brna Město, krajina a lidé, uvádí PhDr. Emil Kordiovský, že autorem byl kamenosochař Rajmund Miksl z Klobouk. Avšak zápis ve farní kronice z roku 1929 uvádí, že autorem je krumvířský rodák Martin Polák. Byl autorem sochy "šohaje v kroji s rýčem“ před starou budovou SZEŠ, socha byla v 90. letech min. stol. pobořena a odstraněna. K jeho dílu v Kloboukách patří i pomník padlým z 1. světové války, před budovou někdejší staré školy. Na soklu pomníku padlým v 1. sv. válce je jméno kameníka Kocourka z Holiče. Socha sv. Václava byla roku 1961 poškozena vandaly a následně opravena. V devadesátých letech min. století bylo doplněno chybějící kopí a obnoven nápis.


dobová fotografie 1950 | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19. Kříž u silnice do Bohumilic (za vlakovým přejezdem na levé straně)

Litinový kříž s kamenným podstavcem. Bez datace. V přední části podstavce je obdelníkové vybrání snad po chybějící desce s nápisem. Na fotografii z roku 1950 je litinový kříž větší než v současnosti.


dobová fotografie | současnost | současnost

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20. Kříž u "Kateřinky" v Martinicích (Z)

Pravděpodobně dřevěný kříž, byl postaven v trati zvané "Kateřinky". Kateřinka byla studna, kterou nechala zbudovat baronessa Kateřina Neuwallová. Kříž byl postaven po velké povodni v Martinicích, při které se utopil Ráček z Klobouk, šafář u martinického velkostatku. Jel s koňmi do Těšan pro ... (nečitelné), vjel na dřevěný most, který byl pod vodou a který mezi tím už voda odnesla. Mrtvého Ráčka našli až v místě, kde je kříž. Obnovil jej správce Šlobr ze Starvic a r. 1933 obnoven po třetí nákladem martinických občanů.

Opis z farního archivu

foto není k dispozici

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21. Kříž v k.ú. Boleradice u spodního mlýna

I když by se zdálo, že tento kříž nemá spojitost s klobouckými kříži, opak je pravdou. Původně stál kříž na starém klobouckém hřbitově u kostela, jako pomník cukrovarnického úředníka a pozdějšího továrníka Branta. (Carl Brant) Jeho hrob se nacházel téměř naproti vchodu do kostela. Při terénních úpravách v roce 1950 byl hrob otevřen a ostatky svého předka si převzala rodina. Dle výpovědi svědků exhumace bylo tělo velmi zachovalé. Pomník byl prodán do Boleradic. Žulový pomník nyní nese vpředu nápis: "POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS."" Ve spodní části je nápis: "POJĎTE KE MNĚ VŠICHNI KTEŘÍ PRACUJETE A OBTÍŽENI JSTE A JÁ VÁS OBČERSTVÍM." Nahoře v kříži je v ovále obličej Krista. Vzadu je nápis: "VĚNOVALI MANŽELÉ ALOIS A ALOISIE ŠTEFANOVI L. P. 1956."


Carl Brant 1956 | současnost



. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Předem děkuji za doplňující informace a připomínky i kritické. Robert. r.huk@seznam.cz